Stávající situace na náměstí Arnošta z Pardubic i na Husově náměstí je z pohledu využití veřejných prostranství velmi neutěšená. Pohyb pěších i jakékoli volnočasové využití je značně limitováno stále většími nároky na totální automobilovou obslužnost všech částí parteru a narůstajícím tlakem na kapacitu parkování. Výsledkem je nepřehledný dopravní prostor se všemi jeho nežádoucími důsledky.

Návrh navrací oběma hlavním plochám funkci, kterou si nesou ve jméně. Tedy náměstí. Těžištěm je proto důraz na architektonicko-urbanistické vazby a děje a současná dopravní dominance ustupuje do pozadí. I přesto zvolená dopravní koncepce zajišťuje nadále úplnou obslužnost všech residenčních budov, provozoven, úřadů, školských zařízení i turisticky oblíbených objektů. V prostoru mohou opětovně vyniknout rozmanité historické stopy, stavby i umělecké objekty a náměstí pak dokonale plní úlohu jemu svěřenou.

Nové scelení a zklidnění českobrodského dvounáměstí umožňuje průjezd automobilům pouze po obvodu. Ze středové komunikace oddělující dvě náměstí se stává městské korzo. Jasně vymezené plochy náměstí plní významnou reprezentativní funkci. Nechávají vyniknout pomníku Prokopa Holého i Sousoší Svaté Rodiny. Vzrostlé lípy před starou radnicí jsou doplněny, při příjezdu na náměstí se stávají pohledově exponovaným prvkem a vyhledávaným pobytovým místem. Z předpolí kostela sv. Gotharda jsou odstraněny všechny nánosy a bariéry. Vzniká důstojný prostor odpovídající charakteru a důležitosti místa. Zeleň ve formě stromů je zastoupena především po obvodu náměstí, dochází k doplnění rytmu i k nahrazení dožívajících dřevin. Součástí koncepce zeleně je také několik solitérních stromů. Prostor kolem zvonice je jediným, zato velkoryse zatravněným prostorem na náměstí (mimo okolí kostela). Získává odpočinkový charakter v příjemném klimatu pod korunami stromů a ve stínu kostela.